Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Středoškolští studenti a výběr vysoké školy v rodinách bez vysokoškolského vzdělání
Sabolová, Anna ; Machovcová, Kateřina (vedoucí práce) ; Hanušová, Jaroslava (oponent)
Bakalářská práce s názvem Středoškolští studenti a výběr vysoké školy v rodinách bez vysokoškolského vzdělání pojedná o problematice volby vysoké školy z pohledu studenta a jeho rodiče. Cílem této práce je zmapovat, jaké faktory ovlivňují středoškolského studenta pokračovat ve studiu na vysoké škole a zjistit, co vede jejich rodiče k tomu, aby potomka podpořili v dalším studiu. Specificky se zaměřuji na rodiny, kde rodiče sami vysokoškolské vzdělání nemají. Teoretická část práce seznámí čtenáře se základními pojmy týkající se volby vysoké školy, volby povolání, školního a rodinného prostředním, které jedince ovlivňují. Dále se v teoretické části bakalářské práce zaměřuji na etapy psychického vývoje člověka, konkrétně období dospívání a vynořující se dospělosti. V empirické části představím kvalitativní výzkum. Ke sběru dat budou využity polostrukturované rozhovory a Data budou kvalitativně zpracována prostřednictvím otevřeného kódování (zakotvená teorie - grounded theory). Zkoumaný vzorek bude činit 6 respondentů: 3 studenty 3. ročníku všeobecného gymnázia a střední odborné školy a 3 jejich rodiče, kteří mají střední vzdělání zakončené maturitou. Bude sledováno, zda mají studenti zájem pokračovat ve studiu na vysoké škole a jakou podporu jim v tomto rozhodnutí nabízí rodiče. Dále budu zkoumat, zda...
Bilingvní třídy na 1. stupni ZŠ pohledem rovného přístupu ke vzdělání. Případové studie.
Smith Slámová, Radka ; Straková, Jana (vedoucí práce) ; Dvořák, Dominik (oponent)
Diplomová práce srovnává podmínky vzdělávání v bilingvních a běžných třídách na 1. stupni dvou základních škol z pohledu rovného přístupu ke vzdělávání. První kapitola shrnuje dostupné informace o tom, jak bilingvní třídy na veřejných základních školách fungují (rozšíření, podmínky registrace, způsob financování). Druhá kapitola se zabývá vnější diferenciací v českém základním vzdělávání a jejími důsledky pro vzdělanostní nerovnosti. Poslední kapitola teoretické části shrnuje nejdůležitější školní prediktory výsledků vzdělávání v České republice a zahraničí. Empirická část představuje případové studie dvou veřejných základních škol, na kterých se alespoň v jedné třídě vyučuje metodou CLIL. Školy se od sebe liší zřizovatelem bilingvní třídy, cílovým jazykem, lokalitou a způsobem financování třídy. Cílem práce je zjistit, zda se nějak liší podmínky ke vzdělávání v bilingvních a běžných třídách na dané škole. Práce mapuje způsob výběru žáků do bilingvních a běžných tříd, složení tříd, podmínky pro vzdělávání v jednotlivých třídách, očekávání učitelů, výukové metody a další faktory ovlivňující školní úspěšnost. Výzkum ukazuje, že bilingvní a běžné třídy na obou školách se liší zejména sociálním složením a výsledky žáků, díky čemuž mají žáci bilingvních tříd nespravedlivou výhodu. Třídy se však odlišují...
Rovné příležitosti ke vzdělání - v terciárním školství (vysoké školy)
Maňourová, Tereza ; Tomeš, Igor (vedoucí práce) ; Šámalová, Kateřina (oponent)
Vzdělání hraje stále důležitější roli v dosažení životního úspěchu a postupu na sociálním žebříčku, proto každý jedinec by měl mít stejnou šanci studovat bez ohledu na jeho původ, sociální charakteristiky, vzdělanostní historii rodiny či jiné askriptivní faktory. Diplomová práce se zabývá přístupem k vysokoškolskému vzdělání pro osoby, které pocházejí z nízkopříjmových rodin či rodin, kde vysokoškolské vzdělání nemá vybudovanou historii. Popisuje a analyzuje současný přístup k terciárnímu vzdělávání v České republice v kontextu vyrovnávání příležitostí studentů z rodin bez vysokoškolské tradice nebo s nižším socioekonomickým statusem. Teoretická část má za úkol představit informační rámec problematiky přístupu k vysokoškolské vzdělanosti. Vysvětluje pojmy, se kterými se v práci často pracuje, popisuje historický vývoj práva na vzdělání a cestu k právu na rovný přístup k terciárnímu vzdělání v dnešní moderní společnosti. Dále jsou popsány sociologické teorie týkající se vzdělanostních nerovností a jsou aplikovány na konkrétní faktory ovlivňující rovnost přístupu k terciárnímu vzdělávání. V neposlední řadě nastiňuje aktuální vývoj v České republice. Praktická část popisuje systém podpory na největší univerzitě v České republice. Výzkumné šetření se zabývá podporou studentů na Univerzitě Karlově se...
Vzdělanostní reprodukce a kulturní kapitál. Kvalitativní studie
Vojtíšková, Kateřina ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Kreidl, Martin (oponent) ; Kučera, Miloslav (oponent)
Školy, rodiny a nerovnosti. Výběr středního vzdělání v současné české společnosti Disertační práce se zabývá výběrem středního vzdělání v rodinách, vlivem rodiny a školy na volbu žáků a žákyň narozených v 1. polovině 90. let. Zvláštní význam této fáze spočívá v tom, že střední školy v České republice jsou vysoce diferencované a volba proto patří ke klíčovým bodům školní kariéry. Typ studované střední školy podstatně ovlivňuje vzdělanostní aspirace a šance absolventů na přijetí do dalšího vzdělání, strukturuje pole příležitostí v životní dráze mladých lidí. Analýza se opírá o data získaná ve dvou kvalitativních studiích: 1. focus groups s matkami dětí v 9. ročníku školní docházky: studentů a studentek (výběrových) víceletých gymnázií; žáků a žákyň ze základních škol (hlavní vzdělávací proud); 2. případové studie prováděné ve dvou pražských školách zaměřené na dvě třídy v osmém a devátém ročníku (2008-2010). Cílem obou studií bylo zmapovat subjektivní perspektivy zúčastněných aktérů - rodičů, žáků a pedagogů, ukázat různé zájmy, připisované významy, hodnoty ve výchově, vzdělávání, schopnosti rozlišování typů středních škol vzhledem k vyhlídkám nové generace v současné společnosti. Ústřední výzkumnou otázkou je, jaké mechanismy přispívají k diferenciaci vzdělávacích drah českých žáků mezi základní a střední...
Faktory utváření vzdělanostních aspirací v České republice po roce 1989
Mamulová, Tereza ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Dvořáková, Miroslava (oponent)
4 Abstrakt V bakalářské práci jsou popsány faktory, které se podílejí na tvorbě vzdělanostních aspirací po roce 1989. Faktory utváření vzdělanostních aspirací jsou zde identifikovány v kontextu proměn, kterými prošla Česká společnost v posledním čtvrtstoletí. Úvodní kapitoly jsou zaměřeny na historický kontext tvorby vzdělanostních aspirací. Faktory jsou zkoumány na třech úrovních: strukturální, individuální a kontextuální. Utvářející faktory jsou studovány pomocí dostupných studií z České republiky, pohled na jejich utváření je také obohacen o poznatky ze studií zahraničních. Práce dále obsahuje diskuzi nad poznatky a rešerši dostupných výzkumů, které přispívají k poznávání utvářejících faktorů vzdělanostních aspirací. Klíčová slova: Vzdělanostní aspirace, vzdělanostní nerovnosti, kulturní kapitál, transformace, přístup k terciárnímu vzdělávání, sociální mobilita
Policy Paper: doporučení pro decizivní sféru v oblasti vzdělávání a výchovy
Šafr, Jiří ; Vojtíšková, Kateřina ; Bariekzahyová, Tereza
Policy paper přináší soubor doporučení k využití výsledků projektu "Sdílení hodnot" (MŠMT) v oblasti vzdělávací politiky se zaměřením na podporu organizovaných mimoškolních aktivit a komunikace mezi školou a rodinou.
Počítačová gramotnost patnáctiletých žáků – dílčí téma vzdělanostních nerovností
Basl, Josef
V tomto příspěvku je analyzována počítačová gramotnost patnáctiletých žáků v České republice, Německu a Polsku s využitím datového souboru PISA 2003. Řešena byla otázka, jaké socioekonomické faktory ovlivňují počítačovou gramotnost. Vedle významných rozdílů mezi dívkami a chlapci, vlastnictví počítače a přístupu k internetu byly identifikovány jako faktory s největším podílem vysvětlujícím rozdíly v dosažené úrovni počítačové gramotnosti.
Základní a střední školství: Po větší změně není poptávka
Straková, Jana ; Basl, Josef ; Veselý, Arnošt
Veřejnost je s českým základním a středním školstvím spíše spokojena. Podíl respondentů, kteří se o vzdělávání nezajímají, roste s rostoucím věkem. V oblasti základního a středního školství necítí většina občanů potřebu reforem. Pro reformu se vyjádřilo pouze 36 % respondentů, přičemž vnímání potřeby reforem se nelišilo v závislosti na věku, vzdělání ani politické příslušnosti. Výrazně vyšší potřebu reforem pociťují pouze studenti, kde by uvítalo reformu celých 50 % respondentů.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.